Milan Fridrich

ředitel, šéf činohry, režisér / Činohra
 

/ Repertoár - archiv

12. 12. 1997
13. 12. 1996
7. 6. 1996
30. 3. 1996
24. 2. 1995
20. 5. 1994
17. 11. 1993
29. 10. 1993
10. 9. 1993
2. 4. 1993
19. 2. 1993
6. 11. 1992
15. 5. 1992
10. 1. 1992
29. 11. 1991
24. 5. 1991
1. 3. 1991
1. 2. 1991
14. 9. 1990
7. 9. 1990
14. 5. 1990
31. 3. 1990
19. 1. 1990
1. 12. 1989
20. 10. 1989
1. 6. 1989
18. 3. 1989
27. 1. 1989
1. 7. 1988
31. 5. 1988
1. 4. 1988
19. 12. 1987
11. 6. 1987
30. 1. 1987
7. 11. 1986
28. 3. 1986
12. 4. 1985
8. 4. 1985
11. 1. 1985
26. 10. 1984
1. 6. 1984
6. 1. 1984
28. 10. 1983
23. 6. 1983
14. 1. 1983
12. 11. 1982
2. 4. 1982
15. 1. 1982
13. 11. 1981
3. 4. 1981
11. 2. 1981
16. 1. 1981
31. 5. 1980
22. 2. 1980
2. 3. 1979
20. 1. 1979
20. 4. 1978
17. 3. 1978
18. 1. 1978
25. 11. 1977
30. 9. 1977
3. 6. 1977
27. 3. 1977
18. 3. 1977
21. 1. 1977
12. 11. 1976
22. 10. 1976
19. 3. 1976
23. 1. 1976
31. 5. 1975
18. 4. 1975
7. 3. 1975
25. 10. 1974
15. 3. 1974
1. 1. 1974
19. 12. 1973
22. 6. 1973
11. 5. 1973
16. 3. 1973
10. 6. 1972
5. 3. 1972
23. 1. 1972
21. 11. 1971
18. 9. 1971
7. 2. 1971
6. 12. 1970
2. 7. 1970
31. 5. 1970
8. 4. 1970
1. 2. 1970
20. 1. 1970
6. 11. 1969
7. 6. 1969
18. 4. 1969
9. 3. 1969
3. 11. 1968
10. 9. 1968
17. 3. 1968
6. 11. 1967
18. 9. 1967
21. 5. 1967
2. 4. 1967
11. 2. 1967
4. 12. 1966
7. 7. 1966
30. 4. 1966
1. 1. 1966
6. 11. 1965
20. 9. 1965
8. 5. 1965
28. 2. 1965
10. 1. 1965
7. 11. 1964
12. 1. 1964
10. 11. 1963
12. 10. 1963
25. 11. 1962
14. 4. 1962
10. 2. 1962
7. 11. 1961
17. 6. 1961
13. 5. 1961
5. 11. 1960
24. 9. 1960
15. 4. 1960
31. 12. 1959
12. 12. 1959
21. 8. 1959
1. 3. 1959
22. 11. 1958
18. 10. 1958
6. 9. 1958
18. 1. 1958
23. 11. 1957
1. 6. 1957
12. 1. 1957
11. 11. 1956
9. 9. 1956
12. 4. 1956
11. 3. 1956
11. 11. 1955
22. 10. 1955
Milan Fridrich / Z médií
MF dnes
23. 3. 2018

Milan Fridrich (1932 - 2006), významný (jiho)český divadelník, po více než čtyři desetiletí jako režisér spoluvytvářející umělecký profil všech souborů JD. V období 1970-76 též ředitel divadla.

Rodák ze Žatce a absolvent DAMU v Praze (1955, obor režie), zakotvil hned po studiích v Jihočeském divadle, kam jej angažoval Miroslav Macháček. zde také strávil celé tvůrčí životní období. Ve své režijní práci se programově nezaměřoval jen na určité divadelní žánry, obecně o ní platí to, co kritika poznamenala už o jeho rané inscenaci (Shaw, Majorka Barbora, 1956): "Jde bystře, vynalézavě a přitom skromně, bez vemlouvavých režisérských svévolí za ideovým jádrem hry, aniž by pro to zanedbával její zábavnost a konverzační půvab."
Z desítek jeho zdejších režií připomeňme díla, která uvedl v české (slovenské) premiéře, vedle zmíněné Shawovy Majorky Barbory kupř. Feuchtwangerova Ďábla z Bostonu, dramatizaci Diderotovy Jeptišky a před Otáčivým hledištěm Český Krumlov Hrubínovu Krásku a zvíře. K jeho dalším úspěšným inscenacím patřily hry A. P. Čechova - Platonov, Racek, Višňový sad, Shakespearův Hamlet, Král Lear a Perikles, z oper pak Don Giovanni, Její pastorkyňa, Řecké pašije a série komorních děl z období hudebního klasicismu - Astrologové, Lest a láska, Venkovské zpěvačky. Režijně se k hrubínovskému tématu vrátil i v baletu (Emil Hlobil - Kráska a zvíře, 1976). Byl oblíbeným hereckým pedagogem a věnoval rovněž pozornost rozvoji amatérského divadla v Českých Budějovicích a jihočeském regionu.

Další významné inscenace v JD:
H. Ibsen - John Gabriel Borkman, Moliére - Tartuffe, Sofokles i Anouilh - Antigona, J. Zeyer - Radúz a Mahulena, Lerner - Loewe - My fair Lady, R. Rolland - Hra o lásce a smrti, Vlci, A. Casona - Dům se sedmi balkóny, Stromy umírají vstoje, G. Verdi - Macbeth

Odkazy a literatura:
Encyklopedie Českých Budějovic, 2006